Nabídka — řez ovocných stromů

Termín "extenzivní řez ovocných stromů" (také "řez podle biologických principů", citlivý řez) není nijak konkrétně specifikován — pro mne znamená toto:

Principy extenzivního řezu:

• primárně jde o strom, o jeho zdraví, vitalitu, odolnost, samostatnost (nikoliv o maximalizaci úrody)
• plodnost je samozřejmě důležitá, ale je podřízena zajišťování dobrého stavu stromu a jeho dlouhověkosti
• cílem je pravidelná plodnost. Bohatá plodnost (přeplozování) strom vysiluje a zkracuje mu životnost
• podstatou řezu stromu je zajištění jeho biologické rovnováhy
• při řezu se přistupuje ke každému stromu individuálně — intenzita, rozsah a způsob řezu se volí podle jeho věku, zdravotního stavu, vitality, druhu i odrůdy
• technika řezu se provádí precizně bez následků na zdraví stromu v budoucnosti
• řez podporuje dlouhověkost a samostatnost (tj. minimální nutnou péči)

Řez je tedy základním nástrojem pro vytváření a udržování rovnováhy při respektování biologických potřeb a limitů stromu.

Hlavní důvody řezu jsou tedy:

1) udržování rovnováhy

• mezi kořeny a korunou
• mezi růstem a plodností

2) zapěstování optimální koruny

Řezem nesmíme způsobit biologickou nerovnováhu, která se projevuje např.:

• bujným růstem či naopak zakrněním (zababčením)
• nekvalitním ovocem, přeplozováním či neúrodami
• špatným zdravotním stavem a předčasným stárnutím

Nerovnováha vede k vysilování stromu a jeho předčasnému odumření. Řez tedy podporuje vitalitu, stabilitu, plodnost, dlouhověkost a samostatnost.

Pokud strom ponecháme přirozenému vývoji a nebudeme ho nikdy řezat, biologické rovnováhy díky konkurenčnímu boji nedosáhne (vytáhlá rozlamující se koruna, stínění ap.) a bude trpět všemi negativy výše zmíněnými, což se nejvíce projeví malou a nekvalitní plodností a krátkověkostí.

Zásadní je zapěstování koruny v prvních 5 letech

V životě vysazeného ovocného stromu je nejdůležitější výchovný řez v jeho prvních 5 (až 7) letech a to každoroční řez.

U dospělých stromů s dobře zapěstovanou korunou již stačí provádět řez jednou za 5 až 15 let — opravdu.

Kvalitně provedený výchovný řez v mládí vytvoří stromu základ, který mu zůstane na celý život, i kdybychom ho už řezem nikdy neošetřili.

Strom řezaný proti biologickým principům

Strom řezaný dle biologických principů je v biologické rovnováze, takže "co má nahoře, má i dole". To jednoduše znamená, že pokud ořežeme například polovinu koruny, strom se bude snažit obnovit toto odebrané množství, protože dole má nyní dvakrát více kořenů a zásobních látek.

A všechnu tuhle sílu vrhne do růstu a dorůstá dvě, tři, pět sezon a neplodí, či jen minimálně, protože teď je pro něj prioritou růst, aby dohnal, co jsme mu vzali. Častý či dokonce každoroční řez způsobuje u dospělého stromu bujný růst s nízkou plodností — typicky pravidelné jarní zakracování výhonů "na ježka", zmenšení koruny, silné nebo časté zmlazování, odstranění kosterní větve či při nejhorším dokonce odstranění terminálu (toto vše jsou principy naopak řezu v intenzivních krátkověkých sadech s nákladnou každoroční celoživotní péčí). Obzvlášť odstranění terminálu u dospělého stromu způsobí obrovský chaos v růstu, kdy nastává mezi desítkami a stovkami výhonů a "vlků" růstový boj o nového krále terminálu — výsledkem je přehoustlý neplodící strom rozlámaný vlastní vahou, či vyvrácený pákovým efektem příliš těžké koruny v horní nově přirostlé polovině.

U vysazených a mladých stromů bujný růst naopak potřebujeme, a proto je řežeme hodně a často — mladé stromky silné zásahy snášejí nepoměrně snadněji než stromy staré.

Povýsadbový řez obnovuje rovnováhu

Tyto poměrové vztahy hmoty kořenů dole a zelené hmoty nahoře musíme brát v potaz i při výsadbě stromků.

Ve školce přijdou stromky před prodejem o polovinu až tři čtvrtě hmoty kořenového systému, a my následně vysazujeme stromek s dvakrát třikrát objemnější korunkou, než má kořenů — je porušena biologická rovnováha mezi kořeny a korunou.

Pokud neprovedeme povýsadbový řez, stromek záhy jednoduše uschne, neboť málo kořenů nestačí zásobit vodou a vyživit objemnější korunku. A množství ani častost zálivky nehraje roli, stromek prostě neuzaléváme. Pokud přežije, velice často se "zababčí" a několik let neroste, nepřirůstá, živoří, a nakonec po pár letech může i odumřít.

Jak už bylo psáno výše, na povýsadbový řez musí navázat zapěstování koruny výchovným řezem. Pokud to neprovedeme, nemá cenu ani vysazovat.

—  —  — 

Extenzivní řez ovocných stromů funguje na všechny ovocné stromy bez ohledu na typ podnože či jejich kmenný tvar —  na zákrsek, vysokokmen, na malý strom v zahrádce nebo velký v krajině. Funguje, protože respektuje jejich biologickou přirozenost.

—  — —

Dobře zapěstovaný extenzivní ovocný strom je samostatný a potřebuje naši jen minimální péči — a tak to má být, to je udržitelný selský přístup
(neboli moderně "extenzivní ovocnářství")